12:81
|
Vraťte se k otci našemu a řekněte mu: ,Otče náš, syn tvůj kradl a my dosvědčujeme jen to, co známe, a žádné tajemství nechováme. |
|
12:82
|
Zeptej se obyvatel města, kde jsme byli, a lidí karavany, se kterou jsme šli, že vskutku pravdu hovoříme.' „ |
|
12:83
|
I pravil Jakub: „Ó nikoliv, to duše vaše vás svedly ve věci té - leč trpělivost je překrásná a snad Bůh mi je navrátí všechny, vždyť On vševědoucí je i moudrý.“ |
|
12:84
|
A odvrátil se od nich a zvolal: „Ó jak smutno je mi po Josefovi!“ A zbělely oči jeho od zármutku a byl sklíčen. |
|
12:85
|
I řekli: „Při Bohu, což nepřestaneš vzpomínat na Josefa, dokud nezeslábneš zármutkem anebo se nezahubíš?“ |
|
12:86
|
Řekl: „Žaluji zármutek svůj i lítost jedině Bohu a vím od Boha to, co vy nevíte. |
|
12:87
|
Synové moji, jděte a pátrejte po Josefovi a bratru jeho! A neztrácejte naději v laskavost Boží, vždyť jen lidé nevěřící ztrácejí naději v laskavost Boží!“ |
|
12:88
|
Když pak přišli k Josefovi, pravili: „Ó mocný, přišlo na nás a rodinu naši neštěstí. Přinesli jsme zboží bezvýznamné hodnoty, dej nám plnou míru obilí a ukaž se vůči nám štědrý, vždyť Bůh věru odměňuje ty, kdož jsou štědří.“ |
|
12:89
|
I řekl: „Zdaž jste si vědomi toho, co jste udělali Josefovi a bratru jeho ve své pošetilosti?“ |
|
12:90
|
Pravili: „Jsi vskutku Josef?“ Odpověděl: „Ano, já jsem Josef a toto je můj bratr. Bůh nás zahrnul milostí svou a věru ten, kdo je trpělivý a bohabojný. . . a Bůh věru nedopustí, aby ztratila se odměna těch, kdož dobro konají.“ |
|
12:91
|
Pravili: „Při Bohu, Bůh ti dal vskutku přednost před námi, zatímco my byli jsme věru hříšníci!“ |
|
12:92
|
Odpověděl: „Nechť na vás dnes nepadne žádná výčitka! Bůh vám odpustí, vždyť On nejslitovnější je ze slitovníků! |
|
12:93
|
Odejděte s touto mou košilí a vložte ji na tvář otce mého a on znovu nabude zraku! A potom ke mně přijďte s celou rodinou svou všichni!“ |
|
12:94
|
A když se karavana vracela, pravil otec jejich: „Já doopravdy cítím vůni Josefovu! Kéž byste mne nepokládali za blouznivce.“ |
|
12:95
|
Odpověděli: „Při Bohu, tys opět ve starém svém bludu!“ |
|
12:96
|
A když přišel posel se zvěstí radostnou a vložil mu košili na tvář, stal se Jakub opět vidoucím a řekl: „Což neřekl jsem vám, že vím od Boha to, co vy nevíte?“ |
|
12:97
|
Pravili: „Otče náš, pros za nás Boha o odpuštění hříchů našich, vždyť my věru jsme byli hříšníky.“ |
|
12:98
|
Řekl: „Budu prosit Pána svého o odpuštění pro vás a On věru je odpouštějící, slitovný.“ |
|
12:99
|
A když všichni přišli k Josefovi, přitáhl blízko k sobě rodiče své a řekl: „Vstupte do Egypta v bezpečí, chce-li tomu Bůh!“ |
|
12:100
|
A uvedl rodiče své na trůn, zatímco ostatní se mu klaněli padajíce na tváře. Pak pravil: „Otče můj, toto zde je výklad mého snu dávného a Pán můj jej uskutečnil. A byl vůči mně dobrotivý, když mne vyvedl z vězení a přivedl vás z pouště poté, co satan způsobil roztržku mezi mnou a bratry mými. Pán můj je věru obratný v tom, co chce, a On vševědoucí je i moudrý. |
|